O fotbalovém stadionu, fobiích a focení

Kladu si otázku, zda příroda hraje stále stejnou hru. – Albert Einstein

DSC_0465-2Dá se říct, že už mě omrzelo fotit samu sebe (nehledě na to, že to někdo může považovat za jistý stupeň egocentrismu) a ještě k tomu jen v interiéru , tak jsem si vyhlédla z mého pohledu perfektní místo na focení – starý zarostlý fotbalový stadion Za Lužánkami. Toto opuštěné místo se zase navrací přírodě, která zuřivě pučí a rozrůstá se ze všech spár. K tomu jsem přemluvila i perfektní ženu na focení – Jitku, která chudák musela překonat kvůli focení hned několik svých fobií, protože podmínky nebyly zrovna ideální.

Měla jsem více méně představu o výsledných fotkách, ale netušila jsem už, jak těžké bude jejich zrealizování, brzy se totiž vyskytly značné obtíže –  nevěděly jsem například, že stadion je sice opuštěný, ale uzavřený veřejnosti. Navíc teplota se ten den vyšplhala až příliš vysoko a zkuste si pak v největším vedru přelézat zrezivělé mříže.

Na druhou stranu – s výsledkem jsem opravdu spokojená a alespoň jsme si ozkoušely atmosféru toho zvláštního místa. Stálo to za to a tady je výsledek.

DSC_0684-3

DSC_0609_3

DSC_0508-2

DSC_0685_2

DSC_0530-2

DSC_0488-3

DSC_0504_2

DSC_0492-5

DSC_0546-3

DSC_0689-4

Advertisements

6 thoughts on “O fotbalovém stadionu, fobiích a focení

  1. Aaa, ano, to je krásný místo! V rozpadlým hotelu u přehrady jsi už byla? Tam je to teprv apokalyptický. Má to úžasný genius loci a člověk si tam přijde skoro opuštěně, i když kousek od něho hlučí davy.

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s