Spisovatelka Virginia Woolfová – žena mezi světlem a stínem

Už je venku můj první článek pro magazín Topzine a jeho literární rubriku. Je to trochu rozdíl, než psát sem na blog, kde si můžu vesele publikovat, co chci a nimrat se v každém detailu podle svého. V Topzine si vezmou článek do parády editorky a nakonec z toho vznikl jak jiný nadpis článku, tak i jiné doplňující fotografie. Na stranu druhou jsem ráda za každou objektivní kritiku a aspoň se v lecčem přiučím.

Vkládám sem jen úryvek z článku společně s odkazem, jelikož mi licenční smlouva s Topzinem nedovoluje publikovat ho jinde.

Drahá Virginia

Drahá Virginia

Virginia Woolfová, původním jménem Adeline Virginia Stephen, byla významná anglická spisovatelka, literární kritička, esejistka i příznivkyně feministického hnutí. Stala se členkou Bloomsbury Group, skupiny avantgardních umělců a intelektuálů.

Každý život umělce se více či méně prolíná i do jeho tvorby. „Knihy jsou zrcadly duše,“ prohlásila Virginia Woolfová a jejích knih se to týká především. Autorčina tvorba zrcadlí životní bolesti a strasti, problémový vztah k mužům, duševní problémy a časté deprese, ale i přesto je zde místo pro pestré barvy, mořské vlny, kvetoucí stromy a všechny další krásy kolem nás, které Virginia vnímala všemi smysly a snažila se je vtěsnat do vět.

Psychické problémy

Virginia se narodila roku 1882 v Londýně, kde také vyrůstala. Byla velmi nadaná a psaní pro ni bylo naprosto vším, v ostatních oblastech jejího života jí však osud příliš nepřál. Již od mládí ji provázely psychické problémy. Nevlastní bratr z matčina prvního manželství George ji v dětství několik let psychicky tyranizoval a navíc i sexuálně zneužíval.

Virginia následně celý svůj dospělý život bojovala s následky toho zneužívání, prostřednictvím svého psaní se pokoušela vyjádřit strach ze sexuální intimity a vymanit se z vlivu patriarchální nadvlády.

Snažila se pomocí knih vymazat své sexuální neurózy a zároveň vykreslit ničivou sílu patriarchátu a pomoc ženám, které jsou společensky omezovány, aby dosáhly profesionální i umělecké svobody. Nejen prostřednictvím své tvorby, ale i způsobem svého života Virginia bojovala za lepší postavení ženy ve společnosti, které vládli muži.

V jejích třinácti letech jí zemřela matka a ona vyrůstala jen s otcem a svými sourozenci. U otce se po smrti matky začalo projevovat despotické chování a nad rodinou vládl železnou rukou. O devět let později zemřel i on, když podlehl rakovině. Jen dva roky po otcově smrti rodinu postihlo další neštěstí zemřel i bratr Toby. Virginia situaci neunesla, psychicky se zhroutila a vše vyvrcholilo pokusem o sebevraždu.

Sebevražda jako východisko

Zotavila se a následně se se sestrou odstěhovala do londýnské čtvrti Bloomsbery, kde se začala scházet skupina intelektuálů, literátů a umělců, známá jako Bloomsbary Group. Tuto uměleckou společnost spojoval především odpor k viktoriánskému období a k jeho materialismu. Odmítali realismus, jako jediné umění chápali to umění, které bylo odrazem tvůrcovy vize, ne realistickým popisem skutečnosti.

Takové byly i Virginiiny knihy – značně impresionistické, proměnlivé a osobní. K psaní využívala literární techniky známé jako proud vědomí, snažila se o zachycení podstaty pomocí psaného záznamu procesu myšlení a to většinou ve formě volného vnitřního monologu. Tuto techniku můžeme pozorovat i u některých děl autorů jako William Faulkner, Jack Kerouac nebo William Styron.

Celý článek

Advertisements

6 thoughts on “Spisovatelka Virginia Woolfová – žena mezi světlem a stínem

  1. Tak to je paráda, Virginii jsem zrovna začala aktivně číst, jak jsi mohla vidět na blogu. Článek si přečtu :). Jinak taky píšu pro jeden německo-český web přes Goethe-Institut a tam mi editor nenechá na článku ani nit suchou 😀 Často to dokonce celé přepíše, jen něco nechá, což mě štve. Holt nevím nic o žurnalistice, ale kdybych se něco přiučila, určitě bych to napsala líp. Jeden článek mi nechal krásně původní, z toho jsem měla radost 😀

    • Díky! Jak dlouho jsem ho psala ti přesně neřeknu, prostě jsem k tomu sedla a za večer bylo hotovo. 🙂 Čerpala jsem převážně z různých internetových stránek i zahraničních, narazila jsem i na jednu zajímavou práci v angličtině, která se zabývala převážně vztahem Virginie k mužům a traumatem z dětství…jen jsem si bohužel neuložila ten odkaz, tak ti teď nepovím. 😦

  2. Musela to být vnitřně docela bohatá osobnost, i když se s tím asi taky hodně natrápila. Děkuju za hezký článek, zase jsem se dozvěděla něco novýho. I když jsem stále barbarsky nedočetla Miss Dalloway. Nějak na mě ta angličtina byla zatím moc složitá.
    Mimochodem, je hezké vidět, jak se se svým psaním prosazuješ! Fandím ti:)

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s