Země plná sandálů, gyros, olivových olejů, všudypřítomných koček a dluhů

καλημέρα!

Právě se nacházím na slunné Krétě a zbývající dny dovolené si užívám, co se dá.

Má Tlustá Řecká Dovolená mě naučila následující:

V restauraci se mohu přecpávat čerstvými krevetami až k prasknutí a popíjet nekonečné množství koktejlů na pláži bez toho, abych se příliš opila, protože po těch vydatných večeřích – a obědech i snídaních, toho moje tělo snad ani není schopné.

Naprosto všude se tu volně pohybují nejrůznější kočky, což je pro mě jako milovníka všech kočkovitých šelem skoro něco jako ráj, taky už jsem se se všemi řádně seznámila a většinu i pojmenovala.

Naučila jsem se tancovat řecké tance a byla dokonce nucena zatancovat na stole před nejméně stovkou lidí, ale nejspíš to nebyla taková katastrofa, protože nikdo si nestěžoval na veřejné pohoršování mládeže ani prznění řecké kultury.

Vytahování bodlin mořského ježka z chodidla je snad horší než porod a tím pádem tato ostnatá potvora, co se tváří jakože já tady ani nejsem, momentálně vede na listině mých nejneoblíbenějších živočichů, a to dokonce i před mým šéfem.

A nakonec – neexistuje lepší lék na vyčištění hlavy, než se položit do vln a nechat se unášet. Máte pak pocit, že se vás nic na světě nemůže dotknout, nic vás nemůže ranit, můžete jen volně inhalovat destilát mořské soli a čirého štěstí.

Sama si připadám jak v kýčovitém filmu, o to víc se mi nechce zpět do reality. Asi takový ten pocit, jako se probudit po závěrečných titulkách v zaplivaném kině s podlahou posetou stovkami bílých kuliček pražené kukuřice a zjistit, že film je u konce a všichni už dávno odešli.